6. zprava
Nacancali jsme se a rozhodli, ze vyzkousime riksu na dopravu do 4 km vzdaleneho kongresoveho centra. Poprve jsem zavahala, protoze jsem mela docela drahe saty a ty riksi jsou takove.... no jak bych to popsala, stare, spinave, polorozbite. Stoji za to dobrodruztvi roztrhnout si saty? Nebo sletet jako Marie? No adrenalin si lide vyplavuji i jinak, ze. Hned kousek od hotelu se nam zacal nabizet jeden docela mlady a docela cisty. Tak jsme zacali smlouvat. Jenze protoze kongresove centrum neni obvykle turisticke misto, nedokazali jsme vysvetlit, kam vlastne chceme. Rozbalili jsme mapu, ze ukazeme na ni. To jste meli vedet ten des v ocich riksaka, asi neumel ani cist, natoz v mape. Kolem nas se ale rychle udelal hloucek - jako vzdy a ostatni vzdelanejsi mu zacali radit. Cil - tedy smer cile pochopil, ale cenu rict nechtel, pry kolik dame. Tak jsme vyjeli. Rikali jsme si -bali jsme se, ale ne tolik, abychom se jiz z hotelu vybavili jodem, antibiotiky a obvazy. Kdyz se riksa napojila, nebo spis vrhla do proudu hlavni ulice, chvili jsme jeli v protismeru, ale pak jsme splynuli s dopravou. Vitr nam foukal do vlasu, z pod zadku spadavalo prkenko a my se krecovite pridrzovali postranic, no proste romantika. Cestou jsme se dohadovali kolik mu dame. Slyseli jsme neco o 25 rupiich za hodinu a cesta bude trvat asi 20 minut, tak kdyz jsme ti Evropani, shodli jsme se na 40 max. 50 rupiich, at ma radost kluk. Jo kluk, kdyz nas dovezl pred honosny palac, tak nasnorene, nestydel se vypalit castku 140 rupii. To je 70 korun za dvacet minut! Evropsky plat! Zacali jsme se hadat, ale on neumel moc anglicky a my taky nejsme zadni prebornici v tomto jazyce. Nakonec jsme mu dali 90, spis ale jen proto, ze uz jsme se nechteli hadat. S riksakama jsme skoncili! Budem chodit pesky!
U vchodu byly zase organizacni zmatky. Prostranstvi pred palacem bylo vyzdobeno a po okrajich pripravovali bufet. Kulturni program mel zacit v 18 hodin, ale v 18:30 se porad nic nedelo a najednou otevreli bufet. Po celem dni pouze na jedne Pepsi jsem uz hlad ani nemela a kdyz mi prinesly nejake podivne a hodne palive cevabcici, rozhodla jsem se, ze ani jist nebudu. Pavel tu ted neni, abych se ho zeptala, jestli mu chutnalo.
Protoze byl palac kousek od reky a po setmeni svitil jak majak i se svymi zahradami, nastehovali se vsichni moskyti k nam. Aspon mohou delat vedci pokusy primo na sobe, protoze i repelent, ktery jsme nastesni meli nas moc neochranoval. Bavili jsme se tedy tim, ze jsme pozorovali, ktery komar bude mit asi malarii a ktery ne. Ti malaracti, totiz, jak jsme se od fundovanych osob dozvedeli, pri sezeni zvedaji zadecek. Par jiz zadecek opravdu zvedalo. Ale co delali ti na mych zadech nevim, snad sedeli "na prdeli". nakonec jsme s Pavlem otravene zhodnotili, ze jako doprovodne osoby za poplatek 250 USD obdrzime hrst buraku a malarii.
Vse bylo zapomenuto! Otevreli bar! Meli sjme strach, ze ulovime jednu sklenicku po hodinove fronte, protoze byl 1 bar na 600 osob, ale hura vetsina jsou muslimove. I kdyz nekteri se schovavali s flaskou piva pod stanem, mozna tam je alah nevidi. K piti jsme se dostavali jednoduse, horsi byla cistota sklenicek, nesmel se clovek divat proti svetlu. Na programu byla hudba a tanec, bohuzel pro muze zadne spore oddene brisni tanecnice, ale hezka devcata s ladnymi pohyby to preci jen byla. Kongresovy internet na 6 pocitacich po chvili prestal fungovat, program po chvilce skoncil a v pul devate Igor stropil paniku, ze uz jede autobus do hotelu. Tak sjme prchli a pak 40 minut sedeli namackani v autobuse. V hotelu jsme si udelali party na pokoji, Uvarili jsme si dobre, kupovane Nescafe a pak jeste zeleny caj, at se mame. Kecali jsme do pulnoci.
Dnes nase kongresove delegaty ceka prezentace a mz s Pavlem vyrazime do narodniho muzea. prijali jsme vcera od ostatnich objednavky na knihy, tak se tesime do knihkupectvi. Mozna ulovime i nejake pohledy.
Ve dve odpoledne, to bude kolem 9:30 u Vas vyrazime vsichni na oganizovany vylet po Lucknow. Jo a stale nikdo nevyhral.
katka
Náhledy fotografií ze složky 6.zprava fotky
Komentáře
Přehled komentářů
Zdravíme do Indie. Zpráva přečtena. Hezké. "Hlavně vydržať". P.K.A.
Ahoj
(Češi, 4. 2. 2009 9:01)